ЭСПЗ

EPS neboli Elektrické Protipožární Systémy (někdy též Elektrická Požární Signalizace) je vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení, které zajišťuje pomocí hlásičů včasnou signalizaci požáru. Signály z hlásičů požáru jsou přijímány ústřednou EPS. Ústředna, která je zpravidla umístěna v recepci budovy nebo v objektu hlavní brány v případě průmyslových objektů, bývá v režimu DEN pod dozorem stálé obsluhy, která v případě signlizace požáru má určitou dobu na prověření skutečného požáru a odvolání planého poplachu. V opačném případě EPS přivolá pomocí zařízení dálkového přenosu (ZDP) jednotku požární ochrany (PO). Pokud není zajištěna stálá obsluha (režim NOC), je jednotka PO přivolána neprodleně.

Jednostupňová EPS má jednu, nebo více hlavních ústředen, na které jsou připojeny samočinné a tlačítkové hlásiče požáru. Na ústřednu jsou zapojeny doplňující zařízení, nebo ovládací zařízení.

Vícestupňová EPS má hlavní a vedlejší ústředny, na které jsou připojeny samočinné a tlačítkové hlásiče požáru a vedlejší ústředny nižšího stupně.

Systémy EPS se dělí na systémy s kolektivní adresací (konvenční systém) a systémy s individuální adresací (adresovatelný systém). Konvenční systém je vhodný pro objekty menšího rozsahu a je postaven na vyhodnocování změn na smyčce. Smyčka obsahuje jeden nebo více požárních hlásičů a při vzniku požáru změní odpor a tím upozorní ústřednu, která signál vyhodnotí. Tento systém je méně nákladný než adresovatelný.

Adresovatelný systém umožňuje identifikaci stavu jednotlivých hlásičů na lince s tím, že prvky komunikují vzájemně mezi sebou. Výhodou je, že lze identifikovat prvek (a tím i přesné umístění případného místa požáru). Tyto prvky (hlásiče) komunikují s ústřednou individuálně. Pomocí softwaru lze tyto prvky řadit do různých oddělených skupin. Adresovatelný systém může mít rozlohu několika stovek metrů až kilometrů.